Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
30 31 1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 1 2 3

Aktuální počasí

Počasí dnes:

19. 11. 2017

oblacnosde

Bude polojasno až oblačno, místy přeháňky, od 400m srážky sněhové. Denní teploty 2 až 6°C. Noční teploty 2 až -2°C.

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Horní Slatina  je malá vesnička 10 km východně od Dačic. Nejbližší železniční stanice: Jemnice a Dačice. Nadmořská výška 507m. Pošta Dačice, zdravotní a matriční obvod tamtéž, římskokatolická farnost v místě.  V roce 2012 měla 151 obyvatel.

Obec se nachází v severním výběžku Jemnické kotliny, v údolí pravostranného přítoku Želetavky. Další charakteristikou obce je, že leží před úpatím hřbetu Slatinských kopců. Katastr obce má tvar trojúhelníka, jehož základnu tvoří hřbetnice v úseku vrchu Divizna 639 m n.m. a vrchol leží v údolí Želetavky. Pozoruhodným rysem úpatí hřbetu je malá úpatní kotlinka, sevřená dvěma rozsochami hřbetu a oproti Jemnické kotlině uzavřená nízkým vrškem. Z kotlinky vytékají dva potůčky, na jejichž soutoku Horní Slatina leží.

Název obce je odvozen z apelativa slatina, tedy místo bažinaté vzniklé zarůstáním vodních ploch v nízkých polohách. Přívlastek Horní byl přidělen až v polovině 18. století k rozlišení od Slatiny u Hrotovic zvané také Dolní.

.V knihách půh. se často připomíná Strážov. V roce 1505 se jmenuje "pustou vsí", kterou zřejmě smetly války s Matyášem Korvínem. Když r. 1665 koupil Budíškovice Arnošt Schamburg, jmenuje se při koupi i "pustý, lesem zarostlý Strážov". Odtud patřil pak Strážov řečenému panství. Ostatek připojen k Slatině a Vesci.

Prvními známými držiteli Slatiny byli Ranožírovci, uvádění r. 1256. Posledním majitelem se stal roku 1760 hr František Wallis. V rodu Wallisů jako součást panství Budíškovice zůstala Horní Slatina až do konce roku 1849. V letech 1850 až 1855 byla podřízena pravomoci Podkrajského v pozdějších letech Okresního úřadu v Dačicích.

Po osvobození v květnu 1945 náležela pod Okresní národní výbor v Dačicích a v jeho rámci od r. 1949 pod nově vzniklý Jihlavský kraj. Toto začlenění trvalo až do poloviny r. 1960, kdy po územní reorganizaci byla Horní Slatina s moravským Dačickem začleněna pod správní okres Jindřichův Hradec a Jihočeský kraj. V roce 1974 byla Horní Slatina sloučena s obcí Budeč, od r. 1988 s Budíškovicemi a r. 1990 se opět osamostatnila. Od r. 2003 spadá jako samostatná obec pod pověřený Městský úřad v Dačicích v samosprávném Jihočeském kraji.

V obci byla  r.1717 při obnově zdejší fary zřízena škola.  Škola zde působila do r. 1973, kdy byla zrušena a žactvo převedeno do blízké Budče.

Jednolodní kostel sv. Jiljí,  původně románská stavba z 1. pol. 13. stol., upraven barokně před r. 1717, přístavba r. 1833. Na hřbitově se nachází litinový kříž z bolíkovských železáren z r. 1836, kaplička sv. Antonína z pol. 19. stol. Poblíž kostela stojí památná lípa, vzpomínaná v kronice roku 1717. V obci je pomník  padlým v 1. svět. válce z r. 1921.

Za obcí se nachází mokřadní a rašelinné louky na okraji jehličnatého lesa, tvořící vegetaci prameniště vodoteče napájející Horní rybník. Vyskytuje se zde řada význačných rostlinných i živočišných druhů.